Quo vadis, Domine? (Fotoplk)

Chmurnadějná

Uzoučká cestička ke spáse vede,
jít po ní s jistotou málokdo svede.
A tak ač uzoučká, místa je všude dost,
pro lásku, pro soucit, něhu i pro radost.

Na konci cesty té krásné je nebe,
dveře má dokořán, čeká na Tebe.
Na světě tomto Ty pouhý si host,
tak neboj se, věř a jdi si pro volnost.

Sluneční anděl

S paprsky Slunce na Zem se snesl,
sotva se zjevil, tichounce hlesl:
Pozdrav Pánbůh lidé dobří, dobré zvěsti Vám nesu.
Poslal mě k Vám Pán můj milý, neb každý tu do času.

Žijte s láskou, žijte nyní, radostně a plni víry.
Nebojte se, nestrachujte, buďte vděční a děkujte.
Věci věcmi zůstanou, ke Mě se nedostanou.
Co pro druhé učiníte, na věčnosti uvidíte.

Z lásky 

Kdo lásku neměl, je jako skála.
Kdo lásku měl, ten se kasal.
Kdo však lásku má, ten je klasa.

Hrozná

Vedle stromu strom.
Paprsků Slunce lom.
Dokud neozval se hrom.
Pak třesk plesk blesk.
Běs a děs, už není to les.
Co strom, to zlom.
Teď smutný tu polom.
Šalom strom...

Mrazivý Masakrav

Na paloučku chutné trávy,
pasou se tam šťastné krávy.

Leč není to zas tak príma,
máme hlad, na jatka s nima.

Teď přebývaj v mrazáku,
visí mrtvé na háku.

Na talíři hrouda tkání,
dobrý den, dobré chutnání.

 Ledové oči

Ábr, Fábr, Dominé, to on, to on, nechť zhyne!
Soudce lůze z hůry kyne, zástup kolem něj se vine.

Obviněný mlčky stojí, vírou bolest duše hojí.
Tito lidé smrt tvou chtějí, proti tobě stále brojí!?

Nemám co bych řekl pane, co státi se má, nechť se stane.
Hněv mohutně davem plane, náhle soudce rychle vstane.

Stovky očí jej sledují, zášť a zlost v nich čile bují.
Soudce neklidu se bojí, ruku nad tím myje svoji.

Co teď asi v mysli tane, když slza po tváři kane.
Však před Otcem svým už stane, toť tvůj konec jest Satane.

Neumětelská

Proti mrazu, každý umělec je hadr.
Toto kupříkladu, jest Whistler's mother.

Létoborec

Teplé a slunečné, bylo tu léto,
dlouho však nebylo idylky této.
Chladno a studeno sneslo své veto,
nyní tu zima je, až sere mě to.