Co se děje v trá(hla)vě a o smyslu života
Bez ohledu na náboženské vyznání či filozofický směr, zamyslím-li se nad podstatou bytí, vyvstávají ve mě otázky. Kdo jsem? Odkud jsem přišel? Proč tady jsem, co je mým posláním? Kam směřuji? Jaký to má smysl?
Moje definice smyslu života je - žít vědomě. Nebo lépe - prožívat.
Základní premisou v této mé definici je akceptování života po životě. Je více důvodů, proč o tom být přesvědčen, ale nebudu to v tomto blogu rozebírat i tak je text dlouhý více než dost. :) Pokud přijmeme, že naše duše po smrti (a někdy i během života) opouští tělo, musí do něj také po početí vstupovat. A tady to začíná být zajímavé.
Představuji si, že pro duši není zrovna lehké být svým způsobem uvězněn v těle, které má své limity, nicméně tělo a náš hmotný svět umožňuje něco, co duši stojí za to sem přijít. Je to prožitek. Věřím, že duše jako taková je dokonalá. Duše ví, že je dokonalá, ale prožít a ocenit dokonalost lze jen vedle ne-dokonalosti a pro tento účel je náš lidský svět ideální. :) Lásku, pokoj a štěstí si opravdu uvědomíme a začneme si ji užívat a cenit, až když se setkáme s nenávistí a utrpením. Tak jako si začneme cenit svobody až v momentě, když ji ztrácíme.
Další premisou je, že nikdo nechceme trpět a všichni chceme být šťastní. Když ale půjdeme do hloubky, zjistíme, že až díky utrpení začínáme opravdu žít a štěstí nacházet.
Díky "špatnému" máme možnost si plně uvědomit vše dobré. Zlo a utrpení tak nemusí být jevem nežádoucím, ale z dlouhodobého hlediska je formující a tudíž přínosem pro toho, kdo si toto uvědomí a bere vše zdánlivě špatné jako součást života, která pomáhá v růstu a v žití plnohodnotného života. Ne nadarmo se říká, že vše špatné, je k něčemu dobré.
A tak prožívejme každý den jako by byl poslední. Prožívejme špatné, stejně jako dobré, nebraňme se potížím a nesnadným věcem. To vše nás posiluje a pomáhá nám zvládat další překážky v životě. A hlavně, nemějme ze života strach. Zbavme se strachu. Kolikrát je strach jen převlečená příležitost. Nejlepší způsob, jak to udělat, je uvědomit si, že dříve nebo později stejně umřeme.
Tváří v tvář smrti je více než jasné, že není vlastně co ztratit. Strach o práci, o majetek, o rodinu, o zdraví, o život, strach z budoucnosti, to každý zažíváme a je nám to vlastní, ale neustálým strachováním většinu věci nevyřešíme, naopak je neustále udržujeme ve svém vědomí a tudíž i ve svém životě. A pokud je pravda, že to na co neustále myslíme, to taky máme, je dobré si udělat myšlenkovou hygienu. :) Na konci života pak mnozí zjistí, že se tak moc zabývali svou minulostí a budoucností a všemi svými strachy, že zapomněli žít v přítomnosti a že jim Život proklouznul mezi prsty. Nežijme, jako bychom neměli nikdy zemřít a užívejme krátkého času, který tady máme. Nebojme se ničeho a jděme za hlasem svého srdce, ten nám odpovídá na otázku proč tady jsme a co je naším posláním.
Jedním ze způsobů, jak osvobodit svou mysl a zkvalitnit svůj život ve vztahu k sobě i druhým, je nesoudit, neodsuzovat, odpouštět a pomáhat. Odpuštěním neprokazujeme službu nebo laskavost pouze druhému, jakkoli nám ublížil, ale v prvé řadě sami sobě. Odpuštěním druhým nebo mnohdy i sami sobě se zbavíme těžkého břemene, které nám zabírá spoustu času, otravuje myšlenky a tím i náš život. A přitom naše myšlenky jsou tím, co ve skutečnosti tvoří náš život.
Dva lidé ve stejných podmínkách, ale s odlišným myšlením, mají diametrálně odlišný pohled na svět a jejich život je tak rovněž diametrálně odlišný. Zatímco jeden je věčně nespokojený s tím, co má a chtěl by mít věcí více nebo jinak, druhý má radost z maličkostí, váží si toho, co má, děkuje a je vděčný. Díky tomu je spokojený, nepotřebuje další věci, neboť ve věcech štěstí není, štěstí je uvnitř každého z nás. Pocit štěstí je postoj, ne komodita.
Ano, velmi těžce se to přijímá nebo podle toho žije, když nám někdo hodně ublíží, když jsme my sami nebo někdo z našich blízkých těžce nemocní. Ale má to smysl a i díky tomu se nesnáze překonávají snáze. Zakusil jsem to v malém na sobě a vidím to i kolem sebe.
Důležitým a již zmíněným aspektem naší existence je podle mě pomáhat si. Jsem přesvědčen, že člověk má ve své podstatě v sobě zakódovaný soucit s ostatními a touhu pomáhat. Že tento pud v sobě často potlačíme pro svou pohodlnost nebo ze strachu, je už věcí jinou. I tady mám co dohánět.
To je vše. Ve stručnosti jsem se pokusil formulovat svůj pohled na otázky „Odkud jsem přišel“ a „Jaký to má smysl“. Zatím si ale nejsem jistý, proč jsem tady, co je mým posláním a už vůbec netuším, kdo vlastně jsem. Až na to přijdu, dám vědět. Něco mi ale říká, že mi to bude v diskusi peprně osvětleno. ;)
To tedy bylo, co se děje v hlavě a nyní pár fotek toho, co se děje v trávě. On to zase takový rozdíl není. :)
Tlející kus dřeva. Staré odchazí, aby uvolnilo místo novému.
Ranní kapky rosy. Osvěžení pro rostlinu, oko i ducha.
Unést se dá i velklé břímě.
Myšlenky jsou jako sarančata. Nustále skáčou sem a tam a když se vymknou kontrole, je zle.
Všechna sláva polní tráva.
Vesmír je jako pavučina. Vše je se vším propojeno. Vše se vším souvisí.
Krásu lze nalézt všude.
Když se z larvy může vyklubat krásný motýl, může se rovněž vyklubat něco krásného z každého člověka.
Děkuji své ženě za inspiraci a část fotografií, které jsou jejím dílem. :) A za šťastný život. (Happy wife, happy life)
Ludvík Wiejowski
Truhlářský kurz
Znáte to, něco vás přitahuje, chcete se tomu věnovat a tak začínáte sbírat informace, kupovat si vybavení, hodiny trávit u youtube, diskutovat na fórech, sdružovat se, prodávat dříve nakoupené vybavení a kupovat si nové...
Ludvík Wiejowski
Ještě nechci domů (Fotoblog)
A je po dovolené... Né že by se nevyvedla, ba právě naopak. Ale už je prostě pryč a mě jímá smutek, protože to bylo bezva a vydrželi bychom tam ještě minimálně další týden. A tak mobilizuji všechny duševní síly, opakuji si léty nabytá moudra, která by mi měla pomoct se srovnat se zítřejším návratem do práce, ale pak se podívám na fotky a nejraději bych dal výpověď, sedl do auta a ujížděl zpátky. Že nejsem sám? Tak to je mi jasné. :)
Ludvík Wiejowski
Komu se nelení, tomu se zelení aneb o předsevzetích
Vážení a milí čtenáři, přeji Vám mnoho štěstí a úspěchu v novém roce. I když úspěch v sobě obsahuje spěch a ten Vám rozhodně nepřeji. Pokud ovšem není vašim mottem rychle a zběsile, to si pak užijte pořádnou jízdu.
Ludvík Wiejowski
Dobré ráno (Fotoblog)
Dobré ráno a dobrý den přeji..............................................................................................
Ludvík Wiejowski
Barevné svítání (Fotoblog)
Dnešní obloha v 6:00. Docela pěkný a barevný start do nového týdne........... :)
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
V Polsku zatkli šestnáctiletého mladíka kvůli útoku na varšavskou synagogu
Polská policie zadržela šestnáctiletého mladíka, kterého podezírá z útoku na synagogu Nožykowých ve...
Je to úlet, míní experti o antikampani SPOLU. Trestná však podle nich není
„Rusko, pro tebe všecko,“ paroduje předvolební kampaň SPOLU heslo hnutí ANO „Česko, pro tebe...
Začaly maturity. Podle učitelů lehké, studenty ale trápily logaritmy
Studenti posledních ročníků maturitních oborů poprvé usedli k maturitním písemkám. Ve čtvrtek...
Auto vyjelo ze silnice a srazilo tři chodce. Žena zemřela, dvě děti jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Prodej bytu 5+1- mezonet, 147,27 m2 - Rybáře
Sokolovská, Karlovy Vary - Rybáře
4 200 000 Kč
- Počet článků 43
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 962x