Co že je dolce far niente? Všichni to děláme rádi a dost možná je to činnost vůbec nejoblíbenější a kdyby to šlo, setrvávali bychom v ní stále. Dolce far niente, tak se totiž italsky řekne sladké nic nedělání. :)
Troufnu si ale říct, že ještě lepší, než sladké nic nedělání, je úžasné dělání něčeho, co nás baví. Říká se tomu koníček a kdo žádného nemá nebo tvrdí, že na něj nemá čas, ten by se měl zamyslet, protože něco je zřejmě ve velkém nepořádku. Vyjímku tvoří šťastní jedinci, jejichž práce je jim i koníčkem.
Dělat něco, co nás baví, to je čistá radost ze života. Čas, jak jej chápeme, přestane existovat a veškerá koncentrace je vložena do oblíbené činnosti, většinou tvořivé, jejiž prožitek nás niterně naplňuje.
Já například dnes strávil celé odpoledne s knížkou o černobílé fotografii a vzpomínkou na Řím, který je ztělesněním Dolce far niente. Tak snad to není nejhorší. :)
Římští bohové v nedobré náladě.
Koloseum - díry ve zdivu mají dvě verze. První je, že jsou to stopy po rozebraném mramoru, který během staletí zmizel, druhá je, že jde o pokus italských vojáků vytáhnout kovové výstuže, aby z nich mohly být odlity kulky. Kloním se k první verzi, kdy díry jsou po kovových svorkách, které držely vnější bloky.
Via Sacra - dobře se po tom věru nešlo. Každý sakroval, sakra cesta...
Dolce far niente v praxi jiz po téměř dva tisíce let. Všimnete si, co je na fotografii zvláštního? ;)
Při pohledu na tuto fotografii si vzpomenu na písničku Petra Spáleného "Až mě andělé zavolají k sobě".
Vatikán - sochy na Náměstí svatého Petra.
Příjemné chvíle strávené u Vašich koníčků. :)