Symbióza

Při pohledu na krásné květiny, které lákají hmyz na svůj sladký nektar a na hmyz, který opylováním naopak pomáhá květinám, mě fascinuje, jak vše dokonale funguje. Včela ví, co má dělat a dělá to. Je v tom dobrá a jedinečná. Stejně je to s ostatní faunou a flórou. Každý má své místo, svůj účel a smysl. Alespoň mě se to takto jeví. V této souvislosti mi vždy na mysli vytane ono už staletími otřepané, ale stále aktuální: Kdo jsem? Proč tu jsem? Jaký je můj úkol? Jaký to má smysl? Je to, co dělám, moje cesta? Jdu po ní dobře? Neplýtvám časem? Pokusím si odpovědět příště. Teď kouknem na ty dokonalé květiny, včely, motýly a čmeláky, pohledem nedokonalého člověka - fotografa.

Tyto záběry jsem lovil v poměrně velkém spěchu, neboť včely, čmelák a motýl neustále odlétali a přilétali a k mé nelibosti se neustále pohybovali. :) Rovněž jsem musel být stále na pozoru před dotírajícími vosami, které se mi do focení pletly. Moc se mi tedy v tom neklidu nedařila kompozice. Někde jsem to dohnal oříznutím, ale 50 fotek z 60 jsem smazal. Těchto 10 fotek je z onoho letního dne to nejlepší, čeho jsem bych schopen. Příště to bude lepší. :)

Vzácná chvilka, kdy včela téměř zkameněla.

V některých chvílích seděly včely snad na všech květinách najednou. Než jsem ale zaměřil a stisknul spoušť, vše bylo jinak.

Občerstvení za letu. Takový Mac Drive.

Čmelák byl příjemné překvapení. Bylo mu jedno, že jsem blízko, ale když se rozhodnul letět mým směrem, nebral na mě žádný ohled. Uhnout jsem musel já. 

A nejenom na mě nebral ohled. Chudák malá včela musela čelit mnohem težší váze.

Pak ale přiletěl motýl a zastínil naopak čmaláka. (je pod pravým křídlem)

Teď jdou pěkně vidět oba.

Čekání, až motýl roztáhne křídla, bylo dlouhé. A když už to udělal, byl většinou na cestě vzhůru a já měl další nepovedený záběr. Než se mi to povedlo, měl jsem mravence v noze. :)

Dvě včely na dvou květech zároveň.

Tenhle se živí pránou.